Vypěstujte si granátové jablko: Kompletní průvodce pro začátečníky

Výběr správné odrůdy granátového jablka

Pro úspěšné pěstování granátového jablka je naprosto zásadní správný výběr odrůdy, která bude prosperovat v našich středoevropských podmínkách. Nejlépe se osvědčily kultivary, které jsou přizpůsobené mírnějšímu podnebí a dokáží přežít i chladnější zimy. Mezi takové patří především odrůda Provence, která je známá svou odolností vůči mrazu až do -15°C. Tato odrůda se vyznačuje menšími, ale velmi chutnými plody s výrazně červenou dužinou.

Další vhodnou volbou pro české zahrádkáře je odrůda Wonderful, která je celosvětově nejrozšířenější a oblíbená pro své velké, sladkokyselé plody s tmavě červenou slupkou. Ačkoliv není tak odolná vůči mrazu jako Provence, při správné zimní ochraně dokáže v našich podmínkách velmi dobře prosperovat. Plody dozrávají později, což může být v našem klimatu mírnou nevýhodou.

Pro pěstování v nádobách se výborně hodí zakrslá odrůda Nana, která dorůstá maximální výšky kolem 1,5 metru. Její kompaktní vzrůst je ideální pro pěstování na terasách či balkonech, kde můžeme rostlinu na zimu snadno přemístit do chráněného prostoru. Plody jsou menší, ale velmi chutné a bohaté na antioxidanty.

Při výběru odrůdy je důležité vzít v úvahu také délku vegetačního období v dané lokalitě. Pro oblasti s kratším létem jsou vhodnější rané odrůdy jako Russian Red nebo Kazake, které stihnou své plody dozrát i v kratším vegetačním období. Tyto odrůdy mají navíc výhodu v tom, že jsou přirozeně odolnější vůči chladnějšímu počasí.

Samotná rostlina by měla být při nákupu zdravá, s pevným kořenovým systémem a bez známek poškození. Ideální je vybírat mladší rostliny ve věku 2-3 let, které se lépe adaptují na nové prostředí. Důležité je také zjistit, zda je odrůda samosprašná, nebo potřebuje opylovače. Většina moderních kultivarů je samosprašných, což znamená, že pro tvorbu plodů stačí jedna rostlina.

Pro začínající pěstitele je vhodná odrůda Mollar de Elche, která je známá svou nenáročností a spolehlivou plodností. Její plody mají měkká semena a sladkou chuť, což je velmi ceněná vlastnost. Tato odrůda je také poměrně odolná vůči chorobám a škůdcům, což usnadňuje její pěstování.

Při výběru je třeba myslet i na budoucí využití plodů. Pokud plánujeme granátová jablka především konzumovat čerstvá, jsou vhodné odrůdy se sladší chutí a měkkými semeny. Pro zpracování na šťávy či sirupy se hodí odrůdy s vyšším obsahem šťávy a výraznější barvou dužiny. Některé odrůdy, jako například Sweet, jsou vyšlechtěny speciálně pro vysoký obsah cukru a minimální kyselost, což je činí ideálními pro přímou konzumaci.

Klimatické podmínky pro pěstování

Granátové jablko je teplomilná rostlina, která pochází z oblastí Středního východu a Středomoří, kde se těší ideálním klimatickým podmínkám. Pro úspěšné pěstování granátového jablka v našich podmínkách je naprosto zásadní zajistit teplotu nad 15°C po celý rok. V letním období rostlina prospívá nejlépe při teplotách mezi 20-30°C, přičemž dokáže bez problémů snášet i vyšší teploty přesahující 35°C. Během vegetačního období je důležité zajistit dostatečné množství slunečního záření, proto je nejvhodnější umístit rostlinu na jižní nebo jihozápadní stanoviště.

Parametr	Pěstování granátového jablka
Optimální teplota	20-25 °C
Zálivka	Pravidelná, nepřemokřovat
Světlo	Přímé slunce
Půda	Propustná, mírně kyselá
Doba růstu	3-5 let do první úrody
Přezimování	5-10 °C
Hnojení	2x měsíčně v sezóně
Řez	Časné jaro

V zimním období je ochrana před chladem naprosto klíčová, jelikož granátovník je citlivý na mráz. Teplota by neměla klesnout pod 5°C, ideální je udržovat ji kolem 10°C. Pokud pěstujeme granátové jablko v nádobě na terase či balkóně, je nezbytné rostlinu na zimu přemístit do bezmrazé místnosti, například do zimní zahrady, světlého sklepa nebo chladnější chodby. Během zimního období rostlina prochází obdobím vegetačního klidu, kdy shazuje listy a nepotřebuje tolik světla jako v létě.

Vlhkost vzduchu by měla být přiměřená, granátovník není náročný na vzdušnou vlhkost jako třeba tropické rostliny. Dobře snáší i sušší vzduch v bytech, což z něj dělá vhodnou rostlinu pro pěstování v interiéru. V období aktivního růstu je vhodné občasné rosení listů, které pomáhá udržovat optimální podmínky a předchází napadení škůdci.

Větrání je další důležitý faktor, který ovlivňuje úspěšnost pěstování. Granátovník ocení pravidelný přísun čerstvého vzduchu, ale nesmí být vystaven průvanu. V létě je možné rostlinu umístit ven na chráněné místo, kde bude mít dostatek světla a tepla, ale nebude vystavena silnému větru, který by mohl poškodit listy nebo shodit květy či plody.

Pro vytvoření optimálních podmínek je také důležité vzít v úvahu, že granátovník potřebuje určité období chladu pro správnou tvorbu květů a plodů. Ideální je simulovat přirozené střídání ročních období, kdy rostlina v zimě prochází obdobím relativního klidu při nižších teplotách. Toto období by mělo trvat přibližně 2-3 měsíce, během kterých rostlina shazuje listy a připravuje se na další vegetační sezónu. Po tomto období, když se teploty začnou zvyšovat a den prodlužovat, začíná granátovník opět aktivně růst a připravovat se na kvetení.

Pro úspěšné dozrání plodů je klíčové zajistit dostatečně dlouhé teplé období, ideálně od května do října. V našich klimatických podmínkách je proto vhodné pěstovat granátovník v přenosných nádobách, které můžeme podle potřeby přemisťovat a zajistit tak optimální podmínky v průběhu celého roku.

Příprava půdy a výběr stanoviště

Pro úspěšné pěstování granátového jablka je naprosto zásadní správná příprava půdy a pečlivý výběr stanoviště. Granátovník vyžaduje slunné a teplé místo, které je dobře chráněné před studenými větry. Ideální je jižní nebo jihozápadní orientace, nejlépe u zdi, která poskytuje dodatečnou ochranu a akumuluje teplo. Půda musí být dobře propustná, hluboká a bohatá na živiny. Před samotnou výsadbou je nutné půdu důkladně zpracovat do hloubky minimálně 60 centimetrů.

Do připravené půdy zapravíme kvalitní vyzrálý kompost nebo dobře zetlelý hnůj, který zajistí rostlině dostatek živin pro počáteční růst. Granátovník preferuje mírně zásaditou až neutrální půdu s pH mezi 6,5 až 7,5. Pokud je půda příliš kyselá, můžeme ji upravit přidáním vápence. Důležité je také zajistit dokonalé odvodnění, protože rostlina nesnáší zamokření a stagnující vodu. Na dno výsadbové jámy proto umístíme drenážní vrstvu z hrubšího štěrku nebo keramzitu.

Velikost výsadbové jámy by měla být přibližně 80 x 80 centimetrů, což poskytne kořenovému systému dostatečný prostor pro růst. Do připravené jámy přidáme směs zahradního substrátu, kompostu a původní půdy v poměru 1:1:1. Tato směs zajistí optimální podmínky pro zakořenění a následný růst rostliny. Je vhodné do substrátu přidat také hrst kostní moučky, která poskytne rostlině postupně se uvolňující fosfor potřebný pro tvorbu květů a plodů.

V našich klimatických podmínkách je obzvláště důležité věnovat pozornost ochraně před zimními mrazy. Mladé rostliny jsou citlivější na mráz, proto je vhodné je první roky pěstovat v nádobách, které lze na zimu přemístit do chráněného prostoru. Při výsadbě na trvalé stanoviště volíme místo, které je chráněné před studenými severními větry, ideálně u jižní stěny domu nebo v závětří vyšších keřů.

Půda by měla být také dobře provzdušněná, proto ji před výsadbou důkladně prokypříme a zbavíme vytrvalých plevelů. V případě těžší jílovité půdy je vhodné přidat hrubší písek nebo perlit pro zlepšení její struktury. Pravidelné mulčování organickým materiálem pomáhá udržet vlhkost v půdě a současně potlačuje růst plevelů. Jako mulč můžeme použít slámu, posekanou trávu nebo dřevěné štěpky.

Pro zajištění optimálního růstu je také důležité ponechat mezi jednotlivými rostlinami dostatečný prostor. Minimální vzdálenost mezi stromy by měla být 3-4 metry, což umožní jejich správný vývoj a zajistí dobré proudění vzduchu, které je prevencí proti houbovým chorobám. V prvních letech po výsadbě je vhodné půdu kolem rostliny udržovat bez konkurenční vegetace v okruhu alespoň jednoho metru od kmene.

Výsev nebo zakoupení sazenice

Pěstování granátového jablka můžete zahájit dvěma základními způsoby - buď výsevem semen, nebo zakoupením již vzrostlé sazenice. Výsev ze semen je časově náročnější, ale poskytuje jedinečnou možnost sledovat celý vývoj rostliny od samého počátku. Pokud se rozhodnete pro výsev, je důležité získat kvalitní semena z čerstvého, zralého plodu. Semena je třeba důkladně očistit od dužiny a nechat je několik dní vyschnout při pokojové teplotě. Před samotným výsevem je vhodné semena na 24 hodin namočit do vlažné vody, což významně podpoří jejich klíčivost.

Pro výsev použijte lehký, dobře propustný substrát smíchaný s perlitem v poměru 3:1. Semena vysévejte do hloubky přibližně 1 centimetru a udržujte teplotu mezi 20-25 °C. První klíčky se obvykle objeví po 2-4 týdnech. V této fázi je kritické udržovat rovnoměrnou vlhkost substrátu, ale vyvarovat se přemokření, které by mohlo vést k plísním a úhynu mladých rostlinek.

Alternativou k výsevu je zakoupení vzrostlé sazenice, což je rychlejší cesta k vlastnímu granátovému jablku. Při výběru sazenice věnujte pozornost jejímu celkovému zdravotnímu stavu. Rostlina by měla mít pevný, rovný kmínek bez poškození, zdravé listy bez skvrn či známek napadení škůdci. Důležitá je také struktura kořenového systému - při vyjmutí z kontejneru by měly být kořeny bílé až světle hnědé, dobře rozvětvené a bez známek zahnívání.

Sazenice z garden center jsou obvykle už adaptované na místní podmínky a často pocházejí z odrůd vhodných pro pěstování v našem klimatu. Před samotnou výsadbou je důležité zjistit, zda je sazenice roubovaná. Roubované rostliny bývají odolnější a dříve plodí, ale vyžadují speciální péči v místě roubu.

Ať už zvolíte kteroukoliv metodu, je zásadní poskytnout mladé rostlině optimální podmínky pro růst. V případě pěstování ze semen počítejte s tím, že první plody můžete očekávat nejdříve za 3-5 let. U zakoupených vzrostlých sazenic se doba do první sklizně významně zkracuje. Pro úspěšné pěstování je klíčové umístění na slunném stanovišti, pravidelná zálivka a během vegetačního období přihnojování organickými hnojivy. V prvních letech je také důležité rostlinu na zimu důkladně chránit před mrazem, zejména pokud ji pěstujete ve venkovních podmínkách. Mladé rostliny jsou na mráz citlivější než vzrostlé exempláře.

Správná zálivka a hnojení

Granátové jablko vyžaduje během svého růstu specifickou péči, zejména co se týče zálivky a hnojení. V období aktivního růstu, tedy od jara do podzimu, rostlina potřebuje pravidelnou a vydatnou zálivku. Substrát by měl být stále mírně vlhký, nikdy však přemokřený. Přílišná zálivka může vést k zahnívání kořenů a následnému úhynu rostliny. V zimním období, kdy rostlina prochází obdobím vegetačního klidu, zálivku výrazně omezujeme. Stačí udržovat substrát jen lehce vlhký, aby nedošlo k úplnému vyschnutí kořenového systému.

Pro optimální růst a bohatou násadu plodů je nezbytné pravidelné hnojení. Na jaře, když rostlina začíná aktivně růst, aplikujeme hnojivo bohaté na dusík, které podpoří tvorbu nových výhonů a listové hmoty. Ideální je použít organické hnojivo nebo komplexní NPK hnojivo s vyšším obsahem dusíku. V období tvorby květů a násady plodů, což bývá obvykle od června, přecházíme na hnojivo s vyšším obsahem fosforu a draslíku. Tyto prvky jsou klíčové pro správný vývoj květů a následně plodů.

Během vegetačního období hnojíme každé dva až tři týdny, přičemž dávkování vždy přizpůsobujeme aktuálnímu stavu rostliny. Pokud pozorujeme žloutnutí listů, může to signalizovat nedostatek živin nebo příliš vysoké pH substrátu. V takovém případě je vhodné aplikovat hnojivo s obsahem železa nebo speciální přípravky pro úpravu pH. Při pěstování v nádobách je třeba počítat s tím, že rostlina má omezený prostor pro kořeny a tedy i menší přístup k živinám.

V letních měsících, kdy jsou teploty vysoké, je důležité zajistit dostatečnou vzdušnou vlhkost. Můžeme rosit listy, ale vyvarujeme se rosení v době květu, abychom nepoškodili květy a nezabránili opylení. Při zálivce dbáme na to, aby voda neulpívala na listech a plodech, což by mohlo vést k rozvoji houbových chorob. Ideální je zalévat ke kořenům rostliny.

Na podzim, když se blíží období vegetačního klidu, postupně snižujeme jak zálivku, tak i hnojení. Poslední hnojení provádíme nejpozději v září, aby rostlina stihla vyzrát před zimou. V zimním období rostlinu nehnojíme vůbec a zálivku omezujeme na minimum. Toto období klidu je pro granátové jablko přirozené a nezbytné pro jeho další zdravý růst a plodnost v následující sezóně. Při dodržování těchto zásad péče můžeme očekávat zdravý růst rostliny a bohatou úrodu chutných plodů.

Ochrana před mrazem a zimní péče

Granátové jablko je subtropická rostlina, která vyžaduje zvláštní péči během chladných měsíců. V našich klimatických podmínkách je naprosto nezbytné přemístit rostlinu na zimu do interiéru nebo chráněného prostoru, kde teplota neklesá pod 5 °C. Ideální je zimování v nevytápěném skleníku nebo světlé garáži, kde se teplota pohybuje mezi 5-10 °C. Před prvními mrazy, obvykle v říjnu nebo začátkem listopadu, je třeba rostlinu připravit na přezimování.

Během přípravy na zimní období je důležité postupně omezovat zálivku. Rostlina by měla vstoupit do období vegetačního klidu přirozeně, proto zálivku redukujeme již několik týdnů před přesunem do zimního stanoviště. V zimním období zaléváme jen velmi střídmě, pouze tolik, aby substrát zcela nevyschl. Přílišná zálivka v zimě může vést k zahnívání kořenů a úhynu rostliny.

Před přesunem do zimního úkrytu je vhodné provést preventivní postřik proti škůdcům, zejména proti sviluškám a mšicím, které by mohly rostlinu během zimování oslabit. Důležité je také odstranit všechny zbývající plody a opadané listy, které by mohly být zdrojem plísní. Pokud pěstujeme granátové jablko v nádobě venku, je nutné před zimováním zkontrolovat, zda nádoba není prasklá a zda má dostatečné odtokové otvory.

V případě, že nemáme možnost přenést rostlinu do interiéru, můžeme se pokusit o její ochranu přímo na stanovišti. To je však možné pouze v teplejších oblastech a u vzrostlejších exemplářů. Rostlinu důkladně obalíme několika vrstvami netkané textilie nebo jutovou tkaninou, kořenový bal můžeme chránit vrstvou slámy nebo listí. Kolem rostliny vytvoříme konstrukci z dřevěných latí nebo bambusu, kterou pokryjeme bublinkovou fólií nebo silnější netkanou textilií.

Během zimování je třeba pravidelně kontrolovat zdravotní stav rostliny. Všímáme si především známek napadení škůdci nebo výskytu plísní. Rostlinu větráme při teplotách nad 10 °C, abychom předešli vzniku plísní. V případě, že rostlina během zimování částečně opadá, není třeba se znepokojovat - je to přirozená reakce na snížené množství světla a nižší teploty.

Na jaře, když pomine nebezpečí mrazů, začínáme rostlinu postupně otužovat. Nejprve ji vystavujeme venkovním podmínkám jen na několik hodin denně a postupně dobu prodlužujeme. Přesun na trvalé stanoviště provádíme až po zmrzlých, obvykle v polovině května. Po přesunu na venkovní stanoviště začneme s pravidelnou zálivkou a přihnojováním, abychom podpořili nový růst a tvorbu květů.

Řez a tvarování stromku

Granátové jablko vyžaduje pravidelnou péči v podobě řezu a tvarování, aby rostlina prosperovala a poskytovala bohatou úrodu. Základní řez provádíme především v předjaří, než rostlina začne rašit. V tomto období odstraňujeme všechny poškozené, suché a nemocné větve. Důležité je také prosvětlit korunu stromku, aby se do ní dostávalo dostatek světla a vzduchu. Při tvarování mladých rostlin se zaměřujeme na vytvoření pevné kostry stromu. Ideální je vypěstovat stromek s třemi až čtyřmi hlavními větvemi, které budou tvořit základ koruny.

Během vegetačního období průběžně odstraňujeme takzvané vlky, což jsou bujně rostoucí výhony, které rostou kolmo vzhůru a odebírají rostlině zbytečně energii. Tyto výhony poznáme podle jejich rychlého růstu a světlejší barvy. U mladých stromků je vhodné zakracovat i postranní výhony, aby se podpořilo větvení a zahušťování koruny. Řez provádíme vždy ostrými a čistými nástroji, aby byly řezné rány co nejmenší a rychle se zahojily.

Při tvarování granátového jablka můžeme zvolit několik pěstitelských forem. Nejčastější je keřovitý tvar nebo menší stromek. Pro pěstování v nádobách je vhodnější keřovitá forma, která nepřerůstá do velkých rozměrů. Pokud se rozhodneme pro stromkovou formu, je nutné pravidelně zastřihávat spodní výhony a udržovat čistý kmen. Výška kmene by měla být minimálně 60 centimetrů.

V letních měsících je důležité sledovat růst plodů a podle potřeby provádět jejich probírku. Pokud je na větvích příliš mnoho plodů, rostlina nemá dostatek energie na jejich kvalitní vývoj. Proto část plodů odstraníme, aby ty zbývající měly optimální podmínky pro růst. Současně s probírkou plodů můžeme odstranit i konkurenční výhony, které by mohly omezovat jejich vývoj.

Při řezu starších stromů granátového jablka se zaměřujeme především na udržování tvaru a velikosti koruny. Odstraňujeme přestárlé větve a podporujeme růst nových plodonosných výhonů. Důležité je také pravidelné zmlazování koruny, které provádíme jednou za několik let. Při tomto zásahu zkrátíme hlavní větve o třetinu až polovinu jejich délky, čímž podpoříme tvorbu nových výhonů a omladíme celou rostlinu.

V případě pěstování v nádobách musíme věnovat zvýšenou pozornost velikosti rostliny vzhledem k velikosti nádoby. Pravidelným řezem udržujeme kompaktní tvar a zabraňujeme přerůstání rostliny. Při přesazování do větší nádoby můžeme současně provést i radikálnější řez kořenového systému, který podpoří regeneraci rostliny a její další růst.

Opylování a tvorba plodů

Granátové jablko je samosprašná rostlina, což znamená, že k opylení květů není nutná přítomnost jiného stromu. Opylování probíhá především pomocí včel a čmeláků, kteří jsou přirozenými opylovači. Pro úspěšné opylení je důležité zajistit vhodné podmínky během květu, který nastává obvykle v období od června do srpna. Teplota by se měla pohybovat mezi 20-30°C a vzdušná vlhkost by měla být přiměřená.

Pro zvýšení pravděpodobnosti tvorby plodů můžeme květy opylovat také ručně pomocí jemného štětečku. Tento proces je vhodné provádět v ranních hodinách, kdy je pyl nejaktivnější. Přenos pylu mezi jednotlivými květy stimuluje tvorbu plodů a může významně zvýšit úrodu. Je důležité poznamenat, že ne všechny květy se vyvinou v plody, což je přirozený proces rostliny.

Po úspěšném opylení se začnou vyvíjet plody, které potřebují přibližně 6-7 měsíců k dosažení plné zralosti. Během tohoto období je klíčové zajistit rostlině dostatečnou zálivku a výživu. Nedostatek vody může způsobit předčasné opadávání plodů nebo jejich nedostatečný vývoj. Plody granátového jablka se začínají vyvíjet jako malé zelené kuličky, které postupně rostou a mění barvu na charakteristickou červenou až červenohnědou.

V průběhu dozrávání je důležité sledovat vývoj plodů a případně provést jejich probírku. Pokud se na větvích vytvoří příliš mnoho plodů, rostlina nemusí být schopna všechny dostatečně vyživit. Optimální je ponechat na každé větvi 2-3 plody, což zajistí jejich kvalitní vývoj a odpovídající velikost. Přebytečné plody je vhodné odstranit v raném stadiu vývoje, kdy jsou ještě malé.

Proces tvorby plodů může být ovlivněn několika faktory. Kromě správného opylení a dostatečné zálivky hraje důležitou roli také výživa rostliny. V období tvorby plodů je vhodné přihnojovat organickými hnojivy bohatými na draslík a fosfor, které podporují vývoj plodů a jejich kvalitu. Příliš vysoké dávky dusíkatých hnojiv mohou naopak vést k nadměrnému růstu listů na úkor plodů.

Plody granátového jablka jsou připraveny ke sklizni, když vydávají charakteristický dutý zvuk při poklepu a jejich slupka získá typické zbarvení. V našich podmínkách dozrávají obvykle v říjnu až listopadu. Je důležité nesklidit plody příliš brzy, protože po utržení již nedozrají. Zralé plody lze skladovat při teplotě kolem 5°C několik měsíců, aniž by ztratily svou kvalitu.

Sklizeň a skladování granátových jablek

Granátová jablka dozrávají obvykle v období od září do listopadu, přičemž správné načasování sklizně je naprosto klíčové pro jejich kvalitu. Plody jsou připravené ke sklizni ve chvíli, kdy jejich slupka získá charakteristickou červenohnědou barvu a při poklepu vydává dutý zvuk. Důležitým znakem zralosti je také mírné popraskání vnější slupky v horní části plodu. Sklizeň provádíme opatrně pomocí zahradnických nůžek nebo ostrého nože, přičemž je nutné nechat na plodu krátkou stopku.

Při sklizni je třeba dbát zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k poškození plodů, které by mohlo vést k jejich rychlému kažení. Každý plod je potřeba jemně uchopit a odstřihnout, nikdy netahat nebo nekroutit. Poškozené nebo prasklé plody je lepší ihned zpracovat, protože nejsou vhodné pro dlouhodobé skladování.

Pro úspěšné skladování granátových jablek je zásadní zajistit optimální podmínky s teplotou mezi 5 až 7 stupni Celsia a relativní vlhkostí vzduchu kolem 85-90%. V těchto podmínkách mohou plody vydržet až několik měsíců. Ideálním místem pro skladování je chladná, dobře větraná místnost nebo sklep. Granátová jablka nikdy neskladujeme v běžné lednici, kde je příliš nízká teplota a vysoká vlhkost.

Během skladování je nutné plody pravidelně kontrolovat a odstraňovat jakékoli napadené nebo začínající plesnivět. Granátová jablka ukládáme v jedné vrstvě, nejlépe na dřevěné nebo plastové rošty, které umožňují cirkulaci vzduchu. Plody by se neměly vzájemně dotýkat, aby se předešlo přenosu případné hniloby.

Při správném skladování si granátová jablka zachovávají svou chuť a nutriční hodnoty po dobu 3-4 měsíců. Je důležité vědět, že plody po sklizni již nedozrávají, proto je essential sklidit je ve správném stupni zralosti. Pokud plánujeme dlouhodobé skladování, je lepší sklízet plody mírně před úplným dozráním, kdy jsou pevnější a odolnější.

Pro domácí zpracování můžeme granátová jablka také zmrazit, a to buď celá zrníčka, nebo vylisovanou šťávu. Před zmrazením je důležité plody důkladně očistit a rozdělit na jednotlivá zrníčka. Zmrazená zrníčka vydrží až jeden rok a jsou výborná do smoothie, dezertů nebo jako ozdoba různých pokrmů.

Při manipulaci s granátovými jablky je dobré pamatovat na to, že jejich šťáva může zanechat těžko odstranitelné skvrny na oblečení i pokožce. Proto je vhodné při zpracování používat ochranné rukavice a zástěru. Šťáva z granátových jablek je velmi cenná a obsahuje množství antioxidantů, proto je důležité při zpracování zachovat co nejvíce této tekutiny.

Pěstování granátového jablka vyžaduje trpělivost, lásku a péči. Odměnou vám bude nejen krásný strom, ale i sladké plody, které jsou jako rubíny ukryté v koruně přírody

Květoslava Hrdličková

Nejčastější choroby a škůdci

Granátové jablko může být náchylné k různým chorobám a škůdcům, které mohou významně ovlivnit jeho růst a plodnost. Mezi nejzávažnější problémy patří především houbové choroby, které se objevují zejména při nadměrné vlhkosti a špatné cirkulaci vzduchu. Častým problémem je padlí, které se projevuje bílým povlakem na listech a může vést k jejich předčasnému opadávání. Pro prevenci je důležité zajistit dobré proudění vzduchu mezi větvemi a vyvarovat se přílišnému zalévání listů.

Další významnou chorobou je alternáriová skvrnitost, která způsobuje tmavé skvrny na listech a plodech. Tato choroba se šíří především za vlhkého počasí a může způsobit značné škody na úrodě. Pro její prevenci je klíčové pravidelné odstranění napadených částí rostliny a udržování optimální vzdušné vlhkosti.

Kořenová hniloba představuje závažný problém, který může vést až k úhynu celé rostliny. Vzniká především při přemokření substrátu a špatné drenáži. První příznaky se projevují žloutnutím listů a celkovým chřadnutím rostliny. Pro předcházení této chorobě je zásadní správná zálivka a kvalitní drenážní systém v nádobě či půdě.

Ze škůdců jsou nejproblematičtější mšice, které napadají mladé výhonky a listy. Jejich přítomnost lze poznat podle deformovaných listů a medovice, kterou produkují. Mšice nejen oslabují rostlinu sáním mízy, ale mohou přenášet i virová onemocnění. Pro jejich likvidaci lze použít jak chemické přípravky, tak přírodní metody, například postřik z kopřivového výluhu nebo nasazení jejich přirozených predátorů, jako jsou slunéčka sedmitečná.

Svilušky jsou dalším významným škůdcem, který může způsobit vážné poškození listů. Projevují se jemnými pavučinkami na spodní straně listů a způsobují jejich vysychání a opadávání. Při silném napadení mohou způsobit významné oslabení rostliny a snížení úrody.

Prevence je vždy lepší než následné řešení problémů. Základem je pravidelná kontrola rostliny, správná zálivka a větrání, zejména při pěstování v interiéru nebo ve skleníku. Důležité je také udržování čistoty kolem rostliny a odstraňování spadaného listí, které může být zdrojem infekce.

V případě výskytu chorob či škůdců je nutné jednat rychle, ale s rozvahou. Chemické přípravky by měly být až poslední možností, přednost by měly dostat biologické a mechanické metody ochrany. Pravidelné ošetřování rostliny preventivními postřiky z výluhů bylin, jako jsou přeslička nebo česnek, může významně snížit riziko napadení.