Jak správně spočítat daň z příjmů: Krok za krokem na příkladu

Základní údaje poplatníka a jeho příjmy

Jak se vypořádat s daněmi, když máte příjmy z více zdrojů? Pojďme si to ukázat na příběhu pana Novotného, který kromě své hlavní práce účetního zvládá i vlastní podnikání a pronájem bytu.

V kanceláři vydělává solidních 45 000 Kč měsíčně, a jeho pracovitost mu dokonce vynesla bonus 30 tisíc. Ale tím to nekončí - ve volném čase rozjel vlastní účetní poradenství. Z téhle bokovky si přišel na 280 tisíc, i když ho to stálo 95 tisíc na výdajích.

Jako táta od rodiny myslí i na budoucnost - má dvě děti školou povinné a šikovnou manželku učitelku ve školce. A protože mu není lhostejné ani okolí, podpořil místní nemocnici darem 15 tisíc korun. Klobouk dolů!

Zodpovědně myslí i na důchod - posílá si měsíčně tři tisícovky na penzijko a investuje i do životního pojištění. K tomu všemu ještě pronajímá byt, který mu ročně vynese 180 tisíc. Jasně, něco spolknou opravy a údržba, ale pořád je to fajn přivýdělek.

Zvládnout všechny tyhle příjmy v daňovém přiznání není žádná legrace. Každá koruna se počítá do jiného paragrafu a je potřeba to všechno správně vykázat. Ale s pečlivým přístupem se dá i složitá daňová skládačka poskládat tak, aby všechno sedělo.

Mimochodem, víte, že i náklady na vzdělávání můžou snížit daňový základ? Pan Novotný to ví, a proto si kurz účetnictví za 12 tisíc šikovně započítal do podnikatelských výdajů. Chytré, ne?

Dílčí základ daně ze závislé činnosti

Jak se vlastně počítá daň ze mzdy? Pojďme si to vysvětlit jednoduše a bez zbytečných složitostí.

Základ pro výpočet daně tvoří hlavně to, co dostáváte na výplatní pásce - tedy mzda nebo plat, ale taky různé odměny a bonusy. K tomu se připočítá to, co za vás platí zaměstnavatel na pojištění - 9 % na zdravotní a 24,8 % na sociální pojištění.

Představte si, že máte hrubou mzdu 35 000 Kč měsíčně. Váš šéf za vás musí zaplatit ještě navíc pojištění, a proto se pro daňové účely počítá s vyšší částkou. Už žádná složitá superhrubá mzda, teď je to mnohem přehlednější.

A co třeba firemní benefity? I ty se někdy musí zdanit. Jezdíte služebním autem i na nákupy nebo na výlety? Každý měsíc se vám do daní připočte 1 % z ceny auta. Podobně se počítají i další výhody - třeba když vám firma přispívá víc na obědy, než dovoluje zákon.

Ne všechno ale musíte danit. Cesťák, pracovní oblečení nebo třeba minerálka v práci - z toho daň neplatíte. Stejně tak když vám firma dává stravenky v zákonném limitu.

Důležité je taky myslet na papírování. Když podepíšete prohlášení k dani (to růžové nebo fialové), můžete hned každý měsíc využívat slevy na dani - třeba na poplatníka nebo na děti. Ale pozor, podepsat ho můžete jen u jednoho zaměstnavatele.

O samotný výpočet a odvod daně se naštěstí stará mzdová účetní. Na konci roku dostanete potvrzení o příjmech, které potřebujete pro daňové přiznání nebo roční zúčtování. A víte co? Když si nejste něčím jistí, nebojte se zeptat - od toho tu účetní jsou.

Příjmy z podnikání a samostatné činnosti

Podnikání s sebou nese spoustu radostí, ale taky starostí s papírováním. Pojďme si projít, jak na daně, ať vás zbytečně nebolí hlava.

Základem všeho je správně vykázat příjmy z podnikání v daňovém přiznání - konkrétně v příloze číslo 1. Ať už máte řemeslnou živnost, farmáříte nebo třeba účtujete jako OSVČ, všechno se to řeší podle paragrafu 7.

Představte si, že pečete domácí koláče na prodej. Máte dvě možnosti: buď si poctivě zapisujete každou korunu za mouku a máslo, nebo zvolíte jednodušší cestu paušálu. Pokud se rozhodnete evidovat skutečné výdaje, čeká vás vedení daňové evidence nebo účetnictví. U paušálu to máte jednodušší - jako řemeslník odečtete 80 % z příjmů, běžná živnost má 60 %, svobodná povolání 40 % a pronájem majetku 30 %.

Do příjmů musíte započítat úplně všechno - nejen peníze na účtu, ale i když vám někdo zaplatí protislužbou nebo používáte firemní auto pro soukromé účely. Je to jako když si v té pekařské živnosti vyměníte koláče za účetní služby - i to se počítá!

Když děláte víc věcí najednou, třeba pečete i pronajímáte prostor cukrárně, musíte vést všechno zvlášť. To proto, že každá činnost má jiná pravidla pro výdaje.

Nezapomeňte, že si můžete odečíst spoustu věcí - třeba když si koupíte novou pec, můžete ji odepsat postupně. A pak jsou tu různé daňové úlevy - sleva na poplatníka, na manželku nebo třeba na děti. Z konečného základu daně zaplatíte 15 %.

Nejlepší je myslet na daně průběžně, ne až na poslední chvíli v březnu. Schovávejte si účtenky, plánujte větší nákupy a veďte si přehlednou evidenci. Váš účetní nebo daňový poradce vám pak bude moct líp pomoct.

Daňový systém je jako bludiště, kde každá správná cesta vede k optimalizaci. Klíčem je porozumět základním principům výpočtu daně z příjmů a aplikovat je s rozvahou.

Radmila Nováčková

Nezdanitelné části základu daně

Daně nemusí být noční můrou - pojďme si ukázat, jak na ně vyzrát! Správné využití nezdanitelných částí základu daně vám může ušetřit pěkných pár korun.

Darovali jste během roku na dobrou věc? Každý dar nad 1000 Kč nebo víc než 2 % z vašeho základu daně si můžete odečíst. Ať už jste přispěli na místní útulek nebo podpořili nemocnici, stát vám část peněz vrátí. Jen nezapomeňte, že odečíst si můžete maximálně 15 % základu daně.

Splácíte hypotéku? To je další šance na úsporu! Zaplacené úroky z hypotéky nebo stavebního spoření vám mohou snížit daňový základ až o 300 tisíc ročně. To už stojí za to, ne? Spousta mladých rodin tak ušetří významnou částku při splácení svého vysněného bydlení.

Myslíte na zadní kolečka a spoříte si na důchod? Výborně děláte! Od částky, kterou pošlete na penzijko, odečtěte 12 tisíc a zbytek (maximálně 24 tisíc) si můžete odečíst od základu daně. Stejně to funguje i u životního pojištění.

Vzdělání je k nezaplacení, ale i tady můžete ušetřit. Pokud jste si zaplatili zkoušky pro ověření kvalifikace, můžete si odečíst až 10 tisíc. Osoby se zdravotním postižením dokonce ještě víc.

Samozřejmě musíte mít všechno papírově podložené - potvrzení o darech, úrocích nebo platbách pojistného. Nejdřív spočítáte základ daně, od něj odečtete všechny tyhle položky a pak teprve přijde na řadu 15% daň.

Nezapomeňte, že některé odpočty můžete uplatnit jen přes daňové přiznání. Když si všechno dobře ohlídáte a využijete každou možnost odpočtu, můžete na daních ušetřit docela zajímavé peníze. Stojí to za tu trochu papírování, nemyslíte?

Odečitatelné položky od základu daně

Jak ušetřit na daních? Je to jednodušší, než si myslíte!

Hypotéka nebo stavebko vám může pěkně pomoct snížit daně. Představte si, že měsíčně splácíte hypotéku - ty úroky, co bance platíte, můžete hodit do daňového přiznání a ušetřit až 300 tisíc ročně. Není to k zahození, co říkáte?

Máte dobré srdce a podporujete charitu? Skvělé! Vaše dobročinnost se vám může vrátit i na daních. Stačí darovat aspoň tisícovku ročně nebo 2 % z vašeho základu daně. Můžete tak odečíst až 15 % - ať už posíláte peníze na pomoc dětem, seniorům nebo třeba útulkům.

Myslíte na zadní kolečka a spoříte si na důchod? Chytře děláte! Z penzijka si můžete odečíst až 24 tisíc za rok. Podobně je to i s životkem - když dodržíte pravidla hry (hlavně těch 60 měsíců), máte nárok na stejnou úlevu.

Jste v odborech? Paráda! I členské příspěvky vám můžou snížit daně - až do 3 tisíc ročně. A když se vzděláváte a platíte si zkoušky sami? I tyhle náklady můžete uplatnit, běžně do 10 tisíc, pro hendikepované jsou částky ještě vyšší.

Podnikatelé, zbystřete! Když se vám nedařilo a máte ztrátu, není všechno ztraceno. Můžete ji rozpustit do dalších pěti let a snížit si tak daně, až se vám zase začne dařit. Chytrý systém, ne?

Tohle všechno jsou legální způsoby, jak si snížit daně. Stačí jen vědět, na co máte nárok, a nenechat svoje peníze ležet ladem. Však víte, jak se říká - korunka ke korunce...

Výpočet základu daně a sazba

Daně a příjmy - jak se v tom vyznat a nezbláznit se

Každý z nás se někdy potýká s daňovým přiznáním. Nejdůležitější je správně spočítat základ daně, což není nic jiného než součet všech našich příjmů za rok. Nejčastěji jde o výplatu ze zaměstnání, ale může to být i přivýdělek z pronájmu bytu nebo z podnikání.

Když pracujete jako zaměstnanec, většinu papírování za vás naštěstí řeší mzdová účetní. Ta počítá s takzvanou superhrubou mzdou - to je vaše hrubá výplata plus to, co za vás firma platí na pojištění. Podnikatelé to mají trochu složitější - můžou si vybrat mezi skutečnými výdaji nebo paušálem. Paušál je často výhodnější, protože nemusíte schovávat každý účet.

Z celkového základu daně pak zaplatíte 15 % státu. Ti, co vydělávají opravdu hodně, platí ještě něco navíc - tomu se říká solidární daň. Ale než začnete počítat, můžete si základ daně ještě snížit. Třeba když máte hypotéku, spoříte si na důchod nebo darujete krev.

Co když máte víc druhů příjmů najednou? Není to nic neobvyklého - spousta lidí má kromě hlavního zaměstnání třeba pronajatý byt nebo si přivydělává jako OSVČ. Pokud jste v minulých letech prodělali, můžete si dokonce odečíst i tuhle ztrátu.

Dobrou zprávou je, že každý má nárok na základní slevu na poplatníka. A to není všechno - slevy dostanete i na manželku s nízkými příjmy, když studujete, nebo třeba za školku. Máte děti? Super - ty vám můžou pomoct nejvíc. Čím víc dětí, tím větší sleva, a někdy dokonce dostanete od státu peníze zpátky.

Zní to složitě? Někdy to tak opravdu je. Proto není ostuda požádat o pomoc daňového poradce, zvlášť když máte složitější příjmy. Ušetří vám to spoustu času, nervů a možná i peněz.

Slevy na dani a daňová zvýhodnění

Daně nemusí být noční můrou - pojďme si ukázat, jak si můžete pěkně ulevit. Každý z nás má nárok na základní slevu 30 840 Kč ročně, což není vůbec málo. A to i když jste třeba pracovali jen pár měsíců v roce.

Máte doma drobotinu? To je pro vaši peněženku dobrá zpráva. Na první dítě dostanete slevu 15 204 Kč za rok, na druhého potomka už 22 320 Kč a pokud máte dětí víc, za každé další si můžete odečíst 27 840 Kč. A když se vám sejde víc slev než samotná daň? Nevadí - u dětí můžete jít dokonce do plusu a získat peníze zpět.

Jste čerstvě svoji a váš protějšek vydělává méně než 68 tisíc ročně? Super - máte nárok na slevu 24 840 Kč. Do limitu příjmů se nepočítají různé sociální dávky ani rodičák, takže často na tuhle slevu dosáhnou třeba maminky na mateřské.

Studenti to mají taky dobré - mohou si odečíst 4 020 Kč ročně, dokud jim není 26 let (u doktorandů dokonce 28). Stačí jen donést potvrzení ze školy. Myslí se i na ty, kteří to v životě nemají úplně jednoduché - invalidní důchodci a držitelé průkazu ZTP/P mají nárok na speciální slevy.

Zaměstnavatelé, kteří dávají práci lidem se zdravotním postižením, si taky přijdou na své. Za každého takového zaměstnance mohou získat slevu až 60 tisíc ročně. Ale pozor - při kratším úvazku se částka úměrně krátí.

Co je důležité nezapomenout? Slevy nejdou převádět do dalšího roku a nejdou uplatnit zpětně. Proto si všechno dobře hlídejte a mějte připravené potřebné doklady - rodné listy dětí, potvrzení o studiu nebo třeba průkaz ZTP/P. Finanční úřad to bere vážně a bez správných dokumentů vám slevy neuzná.

Výsledná daňová povinnost a přeplatek/nedoplatek

Tak se podíváme na finální fázi daňového přiznání - moment pravdy, kdy zjistíte, jestli dostanete peníze zpět nebo budete muset něco doplatit.

Konečné vyúčtování s finančním úřadem není žádná věda, i když to tak na první pohled může vypadat. Během roku většina z nás už nějaké peníze na daních zaplatila, hlavně přes měsíční zálohy ze mzdy. To jsou ty srážky, které za nás automaticky posílá zaměstnavatel.

A teď přichází ta zajímavá část - porovnání toho, co jsme už zaplatili, s tím, co skutečně máme zaplatit. Když jsme poslali víc, než bylo potřeba, máme nárok na daňový přeplatek. Naopak, pokud jsme zaplatili málo, čeká nás doplatek.

Co s přeplatkem? Můžete si ho nechat poslat zpátky na účet - finanční úřad na to má 30 dní. Nebo ho můžete nechat ležet na finančáku a použít ho třeba na příští zálohy. Šikovné, ne?

Když vám vyjde nedoplatek, musíte ho uhradit do 1. dubna, nebo do 1. července, pokud vám přiznání dělá daňový poradce. Pozor na termíny - nikdo nechce platit zbytečné pokuty nebo úroky z prodlení.

Rodiče mají ještě jeden bonus - daňové zvýhodnění na děti. To je super věc, protože i když třeba nemáte žádnou daňovou povinnost, stát vám tyhle peníze stejně pošle.

Abyste měli všechno v cajku, schovávejte si potvrzení o příjmech od zaměstnavatele a další důležité papíry. Věřte mi, ušetří vám to spoustu stresu při případné komunikaci s úřadem.

Termíny podání daňového přiznání

Každý z nás se musí vypořádat s daňovým přiznáním - tou každoroční administrativní výzvou. Do 1. dubna musíme mít všechno vyřízeno a odevzdáno, pokud si to neděláme sami. Jasně, někdy to může připadat na víkend, to pak máme čas do prvního pracovního dne. A když máme daňového poradce? Ten nám může vyjednat čas až do 1. července - to už je příjemnější, ne?

Položka	Částka (Kč)
Hrubá mzda (roční)	480 000
Sociální pojištění (6,5 %)	31 200
Zdravotní pojištění (4,5 %)	21 600
Superhrubá mzda	642 720
Základ daně (zaokrouhlený)	642 700
Daň (15 %)	96 405
Sleva na poplatníka	30 840
Výsledná daň po slevách	65 565
Čistá roční mzda	361 635

Pozor ale na jeden důležitý detail - pokud chceme využít služeb daňového poradce a získat tak více času, musíme to dát finančáku vědět do začátku dubna. Prostě jim pošleme plnou moc, kterou jsme poradci dali. Bez toho to nepůjde.

Koho se vlastně daňové přiznání týká? No, když máte za rok příjmy nad 15 tisíc korun, už se tomu nevyhnete. A počítá se všechno - práce, podnikání, pronájmy, prostě každá koruna, která není osvobozená od daně.

Co když to nestíháme? Můžeme požádat o prodloužení, ale musíme mít pořádný důvod. Finanční úřad není povinen nám vyhovět, takže to není žádná jistota. A když to prošvihneme úplně? To už je průšvih - pokuta může vyskočit až na 5 % z daně a ještě naskakuje úrok z prodlení.

Na druhou stranu existuje spousta možností, jak si daně legálně snížit. Základní sleva na poplatníka, něco na manželku či manžela, student má svoje výhody, a když máte děti, tím lépe. Jen nezapomeňte včas posbírat všechny papíry a potvrzení - ať pak nemáte zbytečné nervy na poslední chvíli.

Zálohy na daň pro příští období

Jak platit zálohy na daň? Je to vlastně docela jednoduché, když víte, co a jak. Všechno se odvíjí od toho, kolik jste zaplatili na dani v předchozím roce.

Představte si to takhle: Pokud jste loni zaplatili na dani víc než 30 tisíc, ale míň než 150 tisíc korun, budete platit zálohy dvakrát do roka. Každá záloha představuje 40 % z vaší loňské daně. Termíny si můžete jednoduše zapamatovat - první zálohu zaplatíte do 15. června a druhou do 15. prosince.

Pro ty, kteří na dani odvedli víc než 150 tisíc, platí trochu jiná pravidla. Tady už se platí čtyřikrát ročně, vždy 25 % z loňské daně. Termíny jsou rozložené rovnoměrně přes rok - 15. března, června, září a prosince.

Pro živnostníky, kteří mají kromě podnikání i normální zaměstnání, platí speciální pravidla. Když víc než polovinu vašich příjmů tvoří výplata ze zaměstnání, nemusíte platit žádné zálohy. Pokud je to míň než polovina, platíte jen poloviční zálohy.

Život ale není černobílý a občas se věci změní. Když víte, že budete mít výrazně nižší nebo vyšší příjmy, můžete zajít na finanční úřad a požádat o úpravu záloh. Berňák není žádný strašák a většinou vám vyjde vstříc, když svou situaci dobře vysvětlíte.

Na konci roku se všechno sečte a porovná. Když jste na zálohách zaplatili víc, než jste měli, dostanete peníze zpátky. Pokud míň, budete muset rozdíl doplatit. Je to jako když si během roku střádáte na dovolenou - je lepší platit postupně než pak všechno najednou.